pátek 30. prosince 2011

Opava básnická - část I.

V laickém pohledu a krátkosti bych rád shrnul působení autorů poezie v našem městě. Jde o fenomén, který zatím nebyl nijak postihnut, proto se omlouvám za určité nesrovnalosti. Ty jsou korigovány pamětníky.

Z. Pfefferová
Opava na přelomu 80. a 90. let vykazovala určitou básnickou aktivitu. Mimo jiné šlo o působení Recitačního studia Petra Bezruče pod vedením Zdenky Pfefferové, jehož čtení se odehrávala v Památníku P. Bezruče na Ostrožné ulici, a jehož aktivita se datuje již do poloviny 70. let. V Památníku se uskutečňovalo bezpočet literárních akcí, jednou s oficiálními režimními básníky, jindy s alternativnějšími autory. Jmenujme několik jmen z tehdejší doby: autor oficiálního proudu, prozaik Miroslav Rafaj (*1934 - + 1987), v ústraní tvořící kněz a básník Josef Veselý (*1929 - + 2010) a za alternativu jmenujme například hudebníka a básníka Antonína Tázlara a také Rostislava Poláška, kteří působí v menších kulturních okruzích doposud. Své zastoupení měl také underground, kam lze přičíst působení hudebně-kabaretní skupiny Děsně Fajn a jejího vlivu na autorskou scénu Opavy 80. let. Členem seskupení byl mimo jiné i Jiří Siostrzonek (*1954), dnes pedagog a sociolog, který v tehdejší době přispěl také svou autorskou troškou (např. básnická sbírka Jednou – 1987)

J. Siostrzonek
M. Klimeš
Devadesátá léta přinesla působení sdružení Bludný kámen v Opavě, za jehož vznikem stál s galeristou Martinem Klimešem (*1960) také již výše zmíněný Jiří Siostrzonek. Sdružení, které působilo v čajovně na Pekařské ulici, později v proslulém kulturním prostoru stejnojmenné čajovny v Myší díře na Dolním náměstí v Opavě a ještě později v prostoru Domu umění, kromě pořádání výtvarných výstav nabízelo také celou řadu autorských čtení a performancí, kdy se objevovala celá řada zvučných jmen, např. Jan Balabán, Petr Hruška, Marian Palla, Pavel Zajíček, Petr Váša aj. Do aktivit Bludného kamene se jako pomocník Martina Klimeše později na pár měsíců zapojil také Jan Kunze (*1976), dnes dramaturg Opavské kulturní organizace. Kunze – básník a zpěvák, v prvním pětiletí nového století pořádal literárně-výtvarně-hudební happeningy v Mladecku a Nýtku. Klimeš s Kunzem později roku 2004 spolupracovali na akci s názvem Opava city/poezie v otevřeném prostoru, o které bude ještě řeč.

R. Hladil
L. Martinek
Z dalších jmen, která měla vliv na formování nejranějšího literárního života posledních tří desetiletí ve městě, je třeba také jmenovat básnířku Dagmar Bakalovou (*1942), která debutovala sbírkou Karneval v zimě (1997), dále mladé autory Roberta Hladila (*1978) a Vladimíra Fekara (*1971). Do organizace kulturního života vešlo také sdružení s názvem Věžička, které tvořili Tomáš Kolek a Michal Škoda, dnes provozní kulturního prostoru Café Evžen (Lepařova ul.), kolem Slezské univerzity v Opavě působili básníci z řad pedagogů - Ladislav Soldán (*1938), působící pod pseudonymy Ladislav Jurkovič či Ladislav Selvet, Jakub Chrobák (*1974) a Libor Martinek (*1965), ale také studenti univerzity Ivan Bergmann a Stanislav Mikule, kteří založili básnický almanach s názvem Artemisia (2001 – doposud) a pořádali u příležitosti křtů jednotlivých čísel almanachů autorská čtení v Moravské kapli.

Na podzim roku 2002 a roku následujícího se v rámci polsko-českého projektu nazvaného PROVINCIE – PRAMEN SLOVA pravidelně konala literární setkání, za kterými na české straně stál jako organizátor Libor Martinek, na straně polské byl patronem držitel Nobelovy ceny Czeslaw Milosz. V jejich průběhu si žáci a studenti vzájemně předčítali své básnické a prozaické texty. Nejlepší z představených textů byly zahrnuty do souboru, který můžeme označit za průkopnický pro nové tisíciletí v básnickém světě nejen opavského regionu, a který nese název Od słowa ke slovu. Kromě toho byli jejich účastníci odměněni účastí v profesionálních literárních dílnách. Z Opavska se ve sborníku objevili David Bátor, Ivan Bergmann, Miroslav Černý, Radek Glabazňa, Vratislava Holčáková, Jan Kunze, Libor Martinek, Nela Plisková a Kateřina Veselovská. (Více o projektu Pramen slova slovy organizátora Libora Martinka: Libor Martinek: Pramen slova v Ratiboři | Listy)

Rokem 2004 se aktivita básníků v Opavě stupňuje, pořádají se pravidelná autorská čtení (např. v rámci 780 let existence města), vychází básnické prvotiny některých autorů. Tímto rokem se počíná nepřetržitý básnický provoz, organizovaný mladými autory z Opavy, v našem městě.

středa 28. prosince 2011

Druhý ročník Básnických hlasů skončil

Letošní druhý ročník setkávání s literáty v Opavě s názvem Básnické hlasy skončil 6. 12. 2011.
Jaký byl?

V prvé řadě nutno dodat, že se nám i druhým rokem za sebou podařilo z této akce udělat nejnavštěvovanější autorské čtení v Opavě, a to i přes očekávaný pokles návštěvníků. Obměnila se totiž skladba posluchačů, přibyli nováčci z řad studentů a studentek Slezské univerzity, ubyli ti, kteří státnicovali.

V. Kučera
Zleva: M. Langer, P. Linhart, V. Kremlička
Letos jsme měli možnost během večerů přivítat básníky Vojtěcha Kučeru, Lubora Kasala, polské autory Macieje Meleckiho a Krzystofa Siwczyka a chorvatského překladatele Igora Grbice, básníky z Čech - Víta Kremličku, Patrika Linharta a Martina Langera, dále Jonáše Hájka, ve čtení se představil také moderátor večera Hlasů Jakub Chrobák, přijel autor tzv. královepolského okruhu Norbert Holub a druhý ročník uzavřeli Jaromír Typlt se slovenským prozaikem Michalem Hvoreckým.

Nezaměřili jsme se primárně na autory ověnčené gloriolou udělených literárních ocenění, ale pátrali jsme po autorské skladbě, která věrohodně předkládá své účastenství na současném světě. Výše zmínění autoři tak přibyli k loňským hostům, kterými byli Jan Balabán, Petr Král a Wanda Heinrichová, Vít Slíva s Robertem Fajkusem a Pavel Kolmačka. Další dva večery, které jsem nezmínil, ale které se loni odehrály, se nesly v duchu debaty o literární historii (Petr Hruška o Karlu Šiktancovi) a literárních časopisech (Setkání redaktorů časopisů Tvar, Aluze, Protimluv, Texty).

M. Hvorecký
Tolik k sumáři našeho setkávání. Nyní k jeho významu. Opava má stále co dohánět. Nemyslím tím pouze skutečnost, že na literární večery téměř nechodí studenti středních škol, gymnázií, ale ani jejich vyučující. Básnické hlasy tak samy o sobě fungují spíše jako animační program pro studenty spojené se studiem literatury a oborů příbuzných na místní univerzitě. Jde svou formou spíše o jakési semináře ve vřelejším prostředí kavárny. Lidem je představen autor z hlediska kontextu, většinou pak v průřezovém čtení představí svou tvorbu. Z hlediska formy se večery měnit nebudou, co je mým tajným přáním, je návštěva ze škol, které o sobě ve městě prohlašují, že jsou elitními, zatímco ani studenti, ani žáci těchto škol do návštěvnických řad zatím nepřišli. A to i přesto, že pozvánky pedagogové dostávají a o existenci Hlasů jsou informováni. Pedagogové tak sebe i své žáky připravují o skvělou možnost vidět naživo autory současné české literatury. Nejen ze skript a výcuců je člověk živ...

Jak bude vypadat příští rok? Místo konání zůstává stejné, program odtajníme již brzy. Těšit se můžete na minimálně čtyři setkání v příštím roce. Vše však záleží na tom, jestli nám bude přidělen grant z rozpočtu Statutárního města Opavy.

O Básnických hlasech se více dozvíte na stránkách o.s. Za Opavu http://zaopavu.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=42 nebo na Facebooku: http://www.facebook.com/groups/216389503617/

O Literatuře dnes

Tento blog bude fungovat jako glosář současného literárního i kulturního života na Opavsku.
Budou se zde objevovat reporty z různých akcí, koncertů, autorských čtení, výstav i současných problémů, které kulturní život města postihují. Chybět nebudou recenze a komentáře, poznámky a glosy, polemiky.
Autor blogu si vyhrazuje právo na subjektivitu hodnocení jednotlivých fenoménů, zároveň se však bude opírat o odbornou literaturu.
Účelem blogu je podat zprávu o situaci v kultuře na Opavsku pohledem pozorovatele, který se nehodlá smířit s nástupem průměru a masovosti v kulturní tvorbě. Účelem blogu ale není vyvolání kontroverze za každou cenu.